close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
 

Blog se bude polorušit

16. dubna 2008 v 21:14

Blog se bude polorušit protože sou tady samí kopírovaný obrázky (většinou) tak dělám něco jinšího adresa je tady,ale tenhle tu asi nechám. Zatim se mějte.


Blazinkův banner

13. března 2008 v 15:02 |  ftípky
Tento kod si může te dát na svoje webovky a budete tam mít můj banner.
<A HREF="http://www.yourwebsite.com"><IMG SRC="http://www.yourwebsite.com/images/blazinek.blog-banner.gif" border=0 width=468 height=60 ></a>
 


obrázky.banner

13. března 2008 v 13:28


slunce - 25.9.2007-13:19

28. října 2007 v 15:15 |  ftípky
jen tak pro zajímavost




reklama

28. října 2007 v 14:56 |  obrázci


perličky ze ŽK

27. října 2007 v 13:05 |  ftípky
  • Váš syn nosí do školy různé hračky, které o přestávkách půjčuje spolužákům za úplatu...
  • Při výtvarné výchově namalovala svoje rodiče jako mimozemšťany.Žádám vás proto o návštěvu školy.
  • Jeho vědomosti stačí pouze na to,aby propadnul.
  • Předvádí se před spolužáky,jak je vyspělá.Naštěstí zatím žádný nereaguje.
  • Dělal na mě pošklebky tak šikovně,že jsem je jen stěží rozpoznala od jeho normálního výrazu v obličeji.
  • Při diktátu opisuje špatně od spolužáka,takže propadnou oba.
  • Ze školy odešel k lékaři s bolením břicha a vrátil se o berlích s nohou v sádře.Nedovedu si to vysvětlit.
  • Snídá pomůcky na výtvarnou výchovu.
  • Zařval "nálet na blbý"a pustil mi na nohu kovadlinu.
  • Kdykoli ho vyvolám kouká na mě,jako na idiota a ptá se,jestli to myslím opravdu vážně.
  • Bije spolužačku deštníkem,ač není jeho.
  • Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu zpěvu.
  • Tváří se inteligentně ale je úplně blbej.

pohádky podle pravdy

27. října 2007 v 13:04 |  ftípky

Otesánek
Kousíček od lesa stál malý domeček,
žila v něm babička a taky dědeček.
Byli už staří a děti neměli,
snad proto, že v domku nebylo postelí.
Žili si slušně o dvojí penzi,
bába však furt měla pitomý hemzy.

Babička:
Kam já jsem za mlada své oči dala,
že jsem si takové nemehlo vzala.
Kdybys byl jako muž jen trochu solidní,
tak už jsem mohla být desetkrát gravidní.
Že děti nemáme, beztak je tvá vina,
jen vzpomeň, jak v lese spad ti strom do klína!�

Dědeček:
Strom za to nemůže!
Nemáme dědice je proto,
žes, bábo, taková slepice.
Aby ti za tu lež upadly panty,
to máš z tý tvý koncepce-anti.
Pořád jsi chtěla mít v domku klid a pohodu,
teď to chceš dohonit, pět let po přechodu?�

A tak se staroušci celé dny přeli,
až jednou křik utich jako když střelí.
To bába pěstí ťukla si na čelo,
až se jí v žaludku srazilo kyselo.

Babička:
Ha, už to mám, vím jak mít syna,
jen když tvá ruka nebude líná.
Popadni sekeru, dláto a pilu,
pak padej do lesa a měj se k dílu!
Tam skácej strom, statný a stepilý,
zpracuj ho dlátem a syn je za chvíli!�

Uposlech dědeček bábina příkazu
a lehce přioděn vyrazil do mrazu.
Na večer přivedl divného kloučka,
s tělíčkem golémka a hlavou broučka.
Než se kdo nadál, kluk seděl za stolem
a spolkl knemoch, i s novým kastrolem.
Když skončil i ubrus v tom dítku neladném,
tak bába zrudnula jak záře nad kladnem.

Babička:
Tohleto vytesat, co tě to napadlo?
Seš padlej na hlavu, žere jak čerpadlo!�

Když skončila v hrtánku dítěte žehlička,
babičku skolila mozková mrtvička.
Dojatý dědeček slzu zatlačil,
a potom ke stolu rychle zpět přikvačil.

Dědeček:
No, to je věc, až člověk žasne,
co dokáže to dítko krásné!
Jeden by netušil, že kousek polena,
zajistí v domku klid na stará kolena!�



Karkůlka

V pohledném stavení na konci vesnice bydlela sedmkrát trestána světice od mladí fandila procházkám v šeru na jejich památku vlastnila dceru.
Křehounkou dívenku s nosem jak okurka červeným od rumu no prostě Karkulka. Jednou když matička dívenku spatřila dala ji lepáka a něžně pravila: "rychle si oblekni červenou sukénku babička za lesem dostala žloutenku".
Dones ji guláše aspoň půl hrnka ať babka vyskočí zase jak srnka.
K čemu je matičko červená suknice ta jenom přiláká úchylné myslivce,
jestli mne znásilní tak jako včera asi už nebudu nevinná dcera.
Nedávej bláznivým myšlenkám průchod než babka utratí za léky důchod. Připrav se ihned do startovní polohy pořádný gulášek ji postaví na nohy. Popadla Karkulka aktovku s jídlem a běžela lesem jak píchnuta šídlem.
Navzdory vábivé červené sukničce nepotká na cestě žádného myslivce.
Svalnaté nohy a kvalitní pohorky brzy ji donesly do známé chaloupky.
Vyndala z aktovky dietní potravu pak v lóži uzřela podivnou postavu.
Co je to za fóry tak brzy po ránu vlk se tu placatí v babině županu.
Jen pojď dál děvenko a nestůj u dveří babku jsem posnídal ty zůstaň k večeři.
Máš hezké tvářičky jak žádná druhá za to ta babice byla dost tuhá.
Tak to jsi si vybral kvalitní potravu. Nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?
Pozdě mne nazýváš spanilou děvenkou sežral jsi babičku s infekční žloutenkou....



Kakanoš
Žil byl za stočtyřiceti kadibudkami a sedmdesáti žumpami kdesi v horách Kakanoš. Bydlel hodně vysoko v horách, kde se ukrýval před lidmi z údolí, kteří ho vůbec neměli v lásce. Totiž on nikdy nedokázal udržet stolici a aniž by si to uvědomil, "utrousil" si vždy do trenek pěknou ostudu, alespoň kdyby při tom tak strašně nezapáchal.

Jelikož ti lidé vůbec nebyli zlí, měli dobré srdce nebo spíše ten smrad už prostě nemohli vydržet, rozhodli se mu pomalu na každém kroku vybudovat kadibudku. Práce to byla úmorná a o to více skličující bylo zjištění, že Kakanoš stejně nestačil překonat cestu od jedné kadibudky ke druhé, aniž by si "něco" nepustil do kalhot. Proto netrvalo ani tak dlouho a lidé za jednoho velmi teplého a zatuchlého večera vyhnali Kakanoše do vysoko hor. Možná věřili, že s namrznutou prdelkou se mu bude špatně chodit a odnaučí se to, nebo si doufali, že se toho v takové zimě dlouho nedožije.

Jak šeredně se zmýlili však zjistili až další zimu, o rok později. Kakanoš byl sice posera v tom cítitelném slova smyslu, ale jinak to byl velmi chytrý a nadaný člověk, to že prohrával v hospodě pravidelně v kartách bylo pouze tím, že protihráči podváděli � vždy mu nějakým způsobem označili spodky.

Avšak jednou v zimě, když už lidé na nějakého Kakanoše téměř zapomněli, se na celé údolí snesla hovnová chumelenice. Lidé věděli, kdo jim tohle voňavé poselství posílá a uvědomovali si, že budou muset pykat. Když však tyto chumelenice nepřestávaly ani po deseti dnech a údolí vypadalo jako po velkém mamutím průjmu, rozhodli se ho jít do hor nalézt.

Cestou přemýšleli, jak se Kakanošovi mohlo povézt ovládnout větrné jímky a kde najednou bere tolik hoven. Věděli o tom, že produkci měl vždy velice nadprůměrnou, ba přímo honosnou, ale tohle by dozajista ani on sám neutáhl.

Jenže ať hledali jak hledali hory prošli už téměř celé křížem krážem a Kakanoš nikde. Až jednou když už se to chystali opravdu vzdát, zaslechli nedaleko takové dunivé hučení. Když došli blíž, zjistili, že je to Kakanošovo obydlí! Ten zloděj jeden zlodějská ukradl ze sjezdovky sněhové dělo a místo vody do něj pouštěl obsah své žumpy, do které si nasral dopředu už přes léto!

Když to ti lidé viděli, dostali obrovský vztek a s hurónským řevem se na něj vrhli, začali do něj bodat hůlkami až nebohý Kakanoš spadl do vlastního septiku. Než si lidé uvědomili co se stalo a následně na to zjistili, jak se sněhové dělo vypíná, Kakanoše vycuclo a rozprášilo po širokém okolí, takže alespoň ti medvědi si přišli k velmi levné večeři.




Zlatovláska! - Pohádkový mix

.... žila, byla, jedna krásná, milá a líbezná princezna, která se jmenovala Zlatovláska,
její otec byl dřevorubec a měla bratra Jeníčka, jednou se šli s otcem projít do lesa a co čert nechtěl, ztratili se.. I vylezl Jeníček na vysokou jedly/i.. smrk a rozhlédl se kolem.. "Vidím chatrč!" zvolal a skočil ze smrku.. Bohužel si zlomil nohu a musel v lese zůstat (živil se kořínky a lesními plody mnoho a mnoho let a stal se z něj kouzelný dědeček) a Zlatovláska šla k chatrči sama..
"Budko, budko, kdo v Tobě přebývá?" zvolala, jakmile se dostala budce na doslech.. ".. (ticho) .." odpověděla chatrč. "Budko, k lesu zády, ke mě čelem" zkusila Zlatovláska jinou oblíbenou frázi, neuvědomujíc si, že budka je k ní čelem. "
.. (ticho) .." dí opět chatrč. "Budko, pověz mi, jsi-li dobrá, či zlá!" zkusila princezna opět navázat hovor. V tu chvíly/i.. moment vystrčil z budky hlavu Vlk (ne ten kardinál ) a povídá, napodobujíc ježibabí hlas: "Jen pojď dál, Karkulko, už na Tebe čekám.." "Ale já nejsem Karkulka, já jsem Zlatovláska.." povídá princezna, která nepoznala
Vlkovu lest a myslela si, že je to ježibaba.
"To nevadí, Karkulko, jen pojď dál.." řekl Vlk, myslíc si, že je to Karkulčina výmluva, aby ho ošálila. Tak šla naše princezna do chatrče a jen tak mimochodem vytrhla Vlkovi 3 zlaté vlasy a se slovy: "..jsem hubená.." vyšplhala na střechu a začala jíst perníček, který vypadal jako pálená taška a stejně tak i chutnal.. Pozdě si princezna uvědomila, že jí opravdu pálenou tašku, spadla ze střechy a upadla
do hlubokého spánku..
Vlk si pomyslel: "..to to šlo hladce.." a chystal se princeznu sníst.
Když tu kolem šlo 12 trpaslíků a když vidělo Vlka, stoupli si do kruhu, jeden vzal berlu a povídá: "..předávám vládu bratru červnu!" I vystoupil jiný trpaslík a povídá:
"Vlku, nedostaneš princeznu, dokud nepřineseš pravé maliny!" A tak se Vlk vydal do světa pro maliny.. Bloudil po lesích den, dva, rok..
Pak si uvědomil, že z něj trpaslíci udělali osla a pomyslel si:
"já jsem ale vůl.." pak si pomyslel znovu: "jak mohu být vůl, když jsem vlk?"
pak si vzpomněl, že z něj trpaslíci udělali osla a nevěděl, co počít.. Šel za starým, chytrým kmetem a ten mu na otázku, zda je vlkem, oslem, nebo volem, odpověděl: "vše je relativní, i Ty se snaž býti takovým, jak Ti káže přirozenost z Tebe vyvěrající.." ..a Vlk si pomyslel: "to jsem z toho jelen.." pak si uvědomil, co si uvědomil a raději se zbláznil.. (proto bajky o hloupých a šílených vlcích )
Mezitím se princezna probrala z otravy a uviděla kolem sebe 12 trpaslíků..
Řekla si, že s nimi se o chaloupku dělit nebude a řekla:
"Dokud mi nepřinesete živou vodu, nestanu se Vaší ženou!"
Zpitomělí trpaslíci poslechli a šli hledat živou vodu..
Princezna si zalezla do chaloupky, venku odchytila ptáka ohniváka, na hlídání si
pořídila sedmihlavou saň a začala žít v chaloupce..
Protože neměla kuří nožku, pořídila si alespoň kuří oko..
A jestli neumřela, tak tam ta ježibaba žije dodnes..



Kam dál